Chřipka a nachlazení u dětí

clanek nemocne deti

Zejména v zimě a za sychravého počasí je nejčastější výskyt nachlazení u dětí i dospělých. Nachlazení je virové onemocnění horních cest dýchacích a jsou to právě děti, které jsou k němu více náchylné. Důvodem je fakt, že děti si imunitu teprve budují.

Běžně děti během prvních dvou let svého života prodělají cca kolem 10 nachlazení. Některé dítko méně, jiné zase více. I zde platí, že každé dítě je individuální. Některé do tří let v podstatě nezastoná, jiné zase naopak stoná často.

Mezi příznaky nachlazení patří:

  • rýma, která je nejprve vodová a čirá, postupně se stává hustší a zbarvuje
  • kýchání
  • zvýšená teplota
  • kašel
  • bolest v krku
  • únava
  • nechuť k jídlu
  • oteklé krční uzliny

Pokud nachlazení postihne malé dítě, je nasnadě konzultace s lékařem mimo jiné v těchto případech:

  • nachlazení postihlo dítě mladší 3 měsíců
  • teplota nad 38° u dítka ve věku 3-6 měsíců
  • teplota nad 39° u dítka staršího 6 měsíců
  • rýmá neustoupila už 10 dní nebo kašel neustupuje už týden
  • bolest ouška či problémy s dýcháním
  • dítě odmítá pít a jíst atd.

Oba extrémy znám z vlastní zkušenosti. Zatím co u nejstarší ratolesti jsem až do cca 4 let věku nevěděla, co to je, když dítě stůně, u nejmladší to bylo přesně naopak. Hlavním zdrojem bacilů se u nás stal nástup nejstaršího dítka do mateřské školy.

A právě nástup dítěte či staršího sourozence do jeslí či školky je častou příčinou nárustu počtu nachlazení a jiných onemocnění. V kolektivu se přeci jen ty viry a bakterie šíří snáze. Děti jsou spolu v blízkém kontaktu a jak mi jistě dá za pravdu mnoho rodičů, dalším rizikovým faktorem je to, že někteří rodiče dají svou ratolest do školky i s teplotou, zelenou rýmou apod. To se pak strhne doslova lavina.

U prvního dítka školkou povinného jsem se na to dostatečně nepřipravila (ani mě to nenapadlo, protože kdo dá nemocné dítko do školky)? A pak jsem trpce litovala. Syn byl pár dní ve školce a pak 2 týdny doma. A takto se to nějakou dobu opakovalo. U dalších dětí jsem se už poučila a před nástupem do kolektivu a také před obdobím nejčastějšího výskytu nachlazení se řádně připravujeme. Děti naštěstí rády jí ovoce i zeleninu, tak není problém se zvýšeným přísunem vitamínů právě tímto způsobem. Zároveň ale přidáváme vitamíny i jiným způsobem.

Nejvíce se nám osvědčilo cca 4-6 týdnů před vstupem do kolektivu podávání přípravků s colostrem. Po nějaké době tyto přípravky střídáme s přípravky s obsahem hlívy ústřičné (Hlívák apod.) či rakytníku (Rakytníček).  Letos jsme také vyzkoušeli přípravek, na který si dobře pamatuji z dob svého dětství – Juwík Doušek zdraví.

Prevenci je dobré nepodceňovat a platí to i v těchto případech. Pokud už ale dítko nachlazení postihne, jsou výborné

  • spreje do nosu s obsahem mořské vody (např. Stérimar),
  • odsávání hlenů z nosánku,
  • ke srážení teploty paralenové čípky (v případě potřeby střídat po cca 4 hodinách s přípravky s obsahem ibuprofenu – např. Nurofen čípky či sirup)
  • zábaly,
  • priessnitzův obklad na krk,
  • zvýšit polohu hlavy (např. vypodložením postýlky)

Přípravky na kašel bychom u malých dětí neměli nasazovat sami bez porady s lékařem, u starších se nám osvědčil např. Hedelix na podporu vykašlávání či Stodal sirup.

Přeji Vám, ať se Vám nachlazení a jiné nemoci vyhýbají obloukem a když Vás už náhodou postihne, ať je průběh co nejmírnější.

Článek pro Vás napsala: Ivana Kyllerová 

Facebook Comments