Kyselina listová a vitamin B6

favea kyselina listova

Kyselina listová, označovaná odborně jako folát (může být doplňována ve formě kyseliny pteroylmonoglutamové a L-methylfolátu vápenatého) je vitamínem nezbytným zvláště během období rychlého buněčného dělení a růstu, zejména v dětství a u žen v průběhu těhotenství, kdy se její potřeba výrazně zvyšuje.

Zvýšený přísun kyseliny listové již několik měsíců před a po početí pomáhá předcházet vrozeným defektům plodu a vzniku chudokrevnosti. Většina naší populace trpí nedostatkem kyseliny listové. U žen, které při nedostatečném příjmu folátu otěhotní, je zvýšeno riziko defektů tzv.neurální trubice, ze které se vyvíjí nervový systém plodu, dále riziko nižší porodní hmotnosti a nedostatečného vývoje plodu. Foláty se vyskytují hlavně ve špenátu, hovězích játrech, brokolici a zeleném chřestu.

Foláty společně s vitaminem B6 a dalšími vitamíny jako B12 a B2 pomáhají detoxifikovat škodlivý homocystein, což je odpadní produkt z metabolismu aminokyselin obsahujích síru , který se jinak může hromadit a způsobuje tzv. hyperhomocysteinémii. Tento stav vede k nedostatku methylových skupin pro syntézu proteinů ,což zapříčiňuje náchylnost ke vzniku individuálně disponovaných „civilizačních“ chorob jako kardiovaskulární onemocnění aterosklerotického typu, neurologických poruch se sklonem k demencím Alzheimerova typu (hromadění neodbouratelných látek v CNS) se zhoršením paměti . Přispívá ke snížení výskytu potíží s metabolismem a využitím lipidů a cukrů ve smyslu udržování homeostázy.

Pyridoxin (vitamin B6 ) se podílí se na tvorbě nukleových kyselin, které uchovávají genetickou informaci a na přeměnách aminokyselin podle potřeb organismu. Vitamin B6 je zapojen i do procesů krvetvorby, tvorby vitaminu B3 (niacinu) a do regulace steroidních hormonů, účastní se rozkladu zásobního glykogenu na využitelnou glukózu, tvorby glukózy z aminokyselin, syntézy některých přenašečů nervového vzruchu.

Potřeba vitamínu B6 výrazně stoupá v těhotenství a jeho nedostatek, kromě poruch syntézy nukleových kyselin nezbytných při tvorbě nových buněk, podporuje u těhotných žen vznik ranní nevolnosti. Jeho doplnění v těhotenství je tedy žádoucí, zejména pokud žena brala orální antikoncepci a vysadila ji krátce před otěhotněním. Jinak těhotné ženy mívají při správné výživě nejnižší hladiny škodlivého homocysteinu v populaci, protože přírodní mechanismy samozřejmě plod chrání.

Vitamin B6 přispívá k normálnímu metabolismu homocysteinu a ovoce a zelenina jsou pouze jeho slabým zdrojem (více obsahují např. vlašské ořechy, pšeničné klíčky, játra a ryby).

kyselina-listova-17-web-750x500

Kyselina listová

Pít či nepít (kávu) ?

Umírněně ano, ale přidejte si k tomu foláty. Dnešní běžnou skutečností je, že až příliš mnoho lidí se bez šálku, či spíše více šálků denně, prostě neobejde (včetně autora tohoto článku). Šálek kávy doma ráno k snídani, šálek v práci pro potlačení pocitů únavy, šálek kávy na pracovní schůzce, při jednání s hosty nebo zákazníky, kelímek černé kávy z automatu na nádraží nebo v supermarketu.

Na pěstování kávy a jejím požívání je zajímavé jedno: nerozděluje lidi ve světě podle barvy pleti, ideologií a náboženství: pijí ji muslimové, křesťané, židé i buddhisté … Káva však u mnoha lidí také znamená symbol siesty, alespoň krátký čas odpočinku a možnost „nabrání“ nových sil.

Byla by škoda si světlou chvilku v životě odpustit zvláště, když se ukazuje, že benefit z konzumace kávy daleko převažuje nedostatky. Například se uvádí, že v Americe je pití kávy jedním z nejdůležitějších zdrojů antioxidantů ve stravě. Z Kalifornie přišla další zajímavá zpráva – výsledkem rozsáhlé studie na 125.000 lidech, kteří byli sledováni po dobu 8 let se prokázalo, že obsah antioxidantů v kávě je tak vysoký, že může chránit játra před účinkem alkoholu. Čím více se kávy vypije, tím je ochrana vyšší.

Bohužel nebylo prokázáno, jakým mechanismem účinku chrání káva před alkoholickou cirhózou. Kávová zrna obsahují 1 až 2 % kofeinu. V šálku silné černé kávy bývá obsaženo 40 až 100 miligramů tohoto alkaloidu. Kofein stimuluje srdeční činnost a dýchání. Prostřednictvím CNS navozuje pocity rychlého potlačení únavy.

V kávových zrnech je přítomen těkavý olej s charakteristickým aroma, řada sacharidů (kolem 8 %), peptidů (asi 11 %), minerální látky a asi 6 % organických kyselin, včetně kávové a chlorogenové. Kofein se úplně vstřebává a nejvyšší koncentrace je dosažena asi po půlhodině po požití kávy. Rychlost odbourávání se u jednotlivců velmi liší. Polovina vstřebaného kofeinu se vyloučí u dětí za 2,5 hodiny, u dospělých za 3-6 hodin.

Vylučování je podstatně zpomaleno u těhotných a u žen hormonální antikoncepcí, naopak je zrychleno u kuřáků. Bylo prokázáno, že rozumné pití kávy nemá vliv na plodnost, potraty, porodní váhu dítěte a pokládá se za bezpečné. Kofein ve velmi malém množství přechází do mateřského mléka a v určitých případech může být příčinou nespavosti kojenců. Káva je prakticky netoxická.

Dlouhodobá konzumace může způsobit nervozitu a podrážděnost. Srdeční činnost může zůstat při mírném pití i u osob se srdečními chorobami nezměněna. Při silném konzumu kávy (více než 6 šálků denně) může dojít k mírným poruchám srdečního rytmu. Na základě některých studií bylo prokázáno, že konzumace kávy vede k vylučování vápníku do moči. Ztráty vápníku jsou však velmi malé, stačí si do kafe dát 10% smetanu nebo sklenici mléka.

Ve dvojitě zaslepené klinické studii bylo sledováno 121 dobrovolníků (nekuřáků), mužů a žen ve věku od 29 do 65 let. Byla sledována hladina škodlivého homocysteinu (tHCy) v následujících časových schématech: 3 týdny bez požití kávy – 4 týdny podávání 600 ml kávy denně v kombinaci s 0,2 mg kyseliny listové nebo placeba – 3 týdny bez požití kávy – 4 týdny podávání 600 ml kávy v kombinaci s 40 mg vitamínu B6 (pyridoxinu).

Výsledky: Oproti výchozím hladinám po 3 týdnech abstinence v pití kávy došlo ke snížení tHCy 1,04 µmol/l a dalšímu snížení o 0,17 µmol/l ve skupině, která dostávala kyselinu listovou (ale zvýšení tHCy o 1,26 µmol/l u skupiny užívající placebo).Rozdíl je tedy 1,43 µmol/l.Podávání pyridoxinu prakticky nemělo vliv na hladiny tHCy.

Závěr: Podávání 0,2 mg kyseliny listové úspěšně eliminovalo zvýšenou hladinu škodlivé aminokyseliny homocysteinu v krvi po konzumaci 600 ml černé kávy denně.

Naše doporučení: Ke kávě si dopřejte Kyselinu listovou plus.

Kyselina listová 

Složení: 1 tableta obsahuje: kyselina listová 200mcg, vitamin B6 (pyridoxin) 2mg.

Popis:

Kyselina listová přispívá k: růstu zárodečných tkání během těhotenství, normální krvetvorbě, normální funkci imunitního systému, normální psychické činnosti, snížení míry únavy a vyčerpání, normální syntéze aminokyselin a procesu dělení buněk, normálnímu metabolismu homocysteinu.

Vitamín B6 přispívá k: normální syntéze cysteinu, normálnímu energetickému metabolismu, normální činnosti nervové soustavy, normálnímu metabolismu homocysteinu, normálnímu metabolismu bílkovin a glykogenu, normální psychické činnosti, normální tvorbě červených krvinek, normální funkci imunitního systému, snížení míry únavy a vyčerpání, regulaci hormonální aktivity.

Doporučené dávkování: 1 tableta denně, nejlépe večer před jídlem.

Facebook Comments