Masopust

masopust

Fašank, karneval, voračky – to vše jsou jiné názvy pro masopust, třídenní lidový svátek. Masopust, to je tradice, která se u nás datuje už přibližně od 13.století. Naši předkové si jej uměli náležitě užít. Trvá od Tří králů do Popeleční středy. Už nyní se můžeme s pozvánkami na Masopust setkat.

Jedná se o období mezi 2 postními dobami, ve kterém můžeme hodovat. Poté totiž následuje 40 denní půst zakončený Velikonocemi. A jelikož Velikonoce nemají pevné datum, konec masopustu – tedy Popeční středa – se slaví pokaždé jindy.

Přípravou na masopust je „tučňák“ neboli „tučný čtvrtek“. V tento den má člověk jíst a pít co hrdlo ráčí, aby byl pak po celý rok plný síly. V tento den se k obědu zpravidla podává „knedlo, zelo, vepřo“.

Masopustní neděle je známá také jako neděle taneční. Od oběda hráli na návsi hudebníci, kteří zvali za zábavou do zdejší hospůdky. V tomto veselí se pokračovalo i v pondělí, V kole se ale našli jen vdané ženy a ženatí muži. Ti svobodní se tohoto pondělního veselí účastnit nesměli.

Na masopustní úterý se ale všichni těšili úplně nejvíc. Vsí totiž procházel maškarní průvod plný masek. Mezi nimi nesměl chybět medvěd, medvědář, biřic a další. Každá maska měla svůj význam.

Na mnoha místech naší republiky se Masopust dodnes slaví karnevalem nebo masopustním průvodem. Ten je velmi oblíbený nejen u dětí, ale i u dospělých. Většinou se ale již neodehrává v úterý, ale o víkendu. Průvod je plný pestrobarevných, někdy i velmi vtipných, masek, veselí a dobrot. Mezi ně bezesporu patří masopustní koblihy.

Masopust byl vždy zakončen tradičním pochováním basy“, které signalizovalo konec veselí na následujících 40 dnů.

Popeleční středa je prvním dnem postní doby. Ta trvá 40 dní a jsou z ní vyčleněny neděle, které se za postní dny nepovažují. Pro letošní rok (rok 2018) je tento den stanoven na 14.2.2018. Připadá totiž na 46.den před Velikonoční nedělí.

Facebook Comments