… Tak právě těmito slovy začíná snad každé velikonoční přání. Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec. Jejich základem z předkřesťanských dob vítání přicházejícího jara; vítězství života nad smrtí. Jejich termín je pohyblivý – připadají na první neděli po prvním jarním úplňku.
Velikonočním svátkům předchází 40 denní půst. Šest postních týdnů, šest různě pojmenovaných nedělí. Pučálka (Černá), Pražná, Kýchavá, Družebná, Smrtná a Květná. Následuje tzv.pašijový týden, jehož obsahem je setkání smrti se životem. I dny pašijového týdne jsou pojmenovány:
- Modré pondělí
- Žluté úterý
- Škaredá středa
- Zelený čtvrtek
- Velký pátek
- Bílá sobota
- Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle).
S Velikonocemi, svátky jara, se pojí také mnoho tradic a symbolů. Vzpomeňme jich alespoň pár:
- Pomlázka – Jedno slovo – dva významy. Prvním je prut ke šlehání. Dříve ji uměl upléct každý chlapec. Druhý význam tohoto slova – šlehání a koleda na Velikonoční pondělí – by mělo ženám a dívkám přinést zdraví, píli a veselost po celý následující rok.
- Mazanec – Bochánek ze sladkého kynutého těsta se peče zpravidla na Bílou sobotu.
- Beránek – Snad na žádném stole nesmí o Velikonocích beránek chybět. Každý má ten svůj nej recept, mnohdy se pořádají soutěže o toho nejlepšího a nejkrásnějšího.
- Řehtačky – Na Zelený čtvrtek, kdy zvony „odletěly do Říma“ a přestaly zvonit, bylo třeba svolat lidi k bohoslužbě jinými nástroji.
- Vajíčka – symbol nového života. Dívky malovaly vajíčka a darovaly je svým milým.
- Kočičky představují palmové ratolesti, jimiž obyvatelé Jeruzaléma vítali přicházejícího Krista.
U nás je zvykem, že chlapci chodí na Velikonoční pondělí koledovat. V jedné ruce pomlázku, v druhé košíček na koledu a v zásobě velikonoční koledu.
Menší děti ale mají rády ještě jeden zvyk, který k nám přišel z Německa – tj. zvyk, že Velikonoční zajíček nosí čokoládová vajíčka, která jsou poschovávaná na zahradě.
V každé zemi se Velikonoce slaví jinak. Ať už právě prostřednictvím zakíčka, který schovává vajíčka (země západní Evropy a USA), v Rusku se zpožděním ( pravoslavná církev totiž dodržuje juliánský kalendář), nebo třeba koledníky převlečenými za čaroděje a čarodějnice ve Finsku.