Kortizol: stresový hormon

Co je to vlastně kortizol? Je to klíčovým hormon, který hraje nezastupitelnou roli v mnoha procesech v našem těle. Kortizol, často označovaný jako „stresový hormon“, je ve skutečnosti mnohem víc než jen indikátor stresu. Tento článek vám poskytne komplexní pohled na kortizol, od jeho základní definice, přes jeho různé funkce a účinky na tělo, až po možnosti léčby a řízení jeho hladin. Připravte se na objevování fascinujícího světa kortizolu, který ovlivňuje takřka každý aspekt vašeho zdraví a pohody.

Co je kortizol?

Kortizol, někdy nazývaný hydrokortizon, je steroidní hormon, který hraje zásadní roli v různých tělesných funkcích a je produkován kůrou nadledvin. Kortizol je třeba chápat nejen jako stresový hormon, ale i jako klíčovou složku mnoha fyziologických procesů.

Chemicky je kortizol klasifikován jako glukokortikoid, což znamená, že je součástí širší skupiny steroidních hormonů, jež ovlivňují metabolismus glukózy a mají protizánětlivé účinky. Jeho produkce je regulována adrenokortiko­tropním hormonem (ACTH) z adenohypofýzy. Je nezbytný pro řadu životně důležitých funkcí, jako je regulace metabolismu živin – sacharidů, tuků a bílkovin, udržení hladiny glukózy v krvi, ovlivnění imunitního systému a pomoc při stresové reakci. Jeho hladiny se přirozeně mění během dne, s nejvyššími hladinami ráno a postupným snižováním během dne.

Funkce kortizolu

Kortizol má široký rozsah funkcí v těle, které jsou nezbytné pro zachování zdraví a homeostázy. Některé z hlavních funkcí kortizolu zahrnují:

Tyto funkce ukazují, že kortizol není pouze „stresový hormon“, ale hraje mnohem komplexnější a nuancovanější roli v udržování zdraví a rovnováhy v těle.

Co dělá kortizol s vaším tělem?

Kortizol má významný dopad na různé funkce těla. Jeho vliv je široký a mnohostranný:

Nerovnováha kortizolu

Nerovnováha hladin kortizolu může mít vážné následky pro zdraví. Jedná se hlavně o hyperkortizo­lismus (vysoké hladiny kortizolu) a hypokortizolismus (nízké hladiny kortizolu), a jejich dopady na tělo.

Hyperkortizolis­mus, známý také jako Cushingův syndrom, může vést k různým příznakům, jako jsou obezita, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina glukózy v krvi, oslabení kostí, a psychické změny. Tento stav může být způsoben dlouhodobým nadměrným užíváním kortikosteroidů nebo nádory, které zvyšují produkci kortizolu.

Zvýšené hladiny kortizolu se dále objevují u popálenin, Crohnové choroby, při vyšší stresové zátěži, akutní pankreatitidě či schizofrenii. Při­rozeně se vyšší hladiny kortizolu objeví během těhotenství (v 3. trimestru mohou být hodnoty až 2,5× vyšší). 

Na druhé straně, hypokortizolis­mus, často spojený s Addisonovou chorobou, se projevuje únavou, nízkým krevním tlakem, ztrátou hmotnosti a chutí na slané potraviny. Tento stav je způsoben nedostatečnou produkcí kortizolu nadledvinami.

Diagnóza a léčba těchto stavů vyžadují pečlivý lékařský dohled, včetně laboratorních testů a přizpůsobení léčby individuálním potřebám pacienta. Správná diagnóza a léčba mohou výrazně zlepšit kvalitu života postižených.

Diagnostika a testování

Správná diagnostika hladiny kortizolu je klíčová pro identifikaci a léčbu poruch spojených s tímto hormonem. Existují různé metody testování, které lékaři používají k měření hladin kortizolu.

1. Krevní testy: Běžně používaná metoda pro měření hladiny kortizolu v krvi. Mohou odhalit nadměrné nebo nedostatečné hladiny.
2. Test ze slin: Měří hladinu volného kortizolu ve slinách, obvykle v ranních nebo večerních hodinách.
3. Testy moči: Zaznamenávají množství kortizolu vylučovaného během 24 hodin. Poskytují přehled o celodenní produkci kortizolu.

Kromě těchto testů mohou lékaři provádět další vyšetření k určení příčiny abnormalit hladin kortizolu, jako jsou obrazové testy nadledvin a hypofýzy. V některých případech může být nutný dynamický test, který sleduje, jak tělo reaguje na určité stimuly nebo léky ovlivňující hladinu kortizolu.