Koleno je nejsložitější kloub v lidském těle. Vzniká spojením kosti stehenní, kosti holenní a  sezamové kosti, neboli čéšky. Tvar a stability kloubní jamky je doplněna dvěma postranními menisky, což jsou chrupavčité útvary. Nedílnou součástí je také vazivový aparát, který se skládá ze dvou zkřížených vazů a vazů kloubního pouzdra. Uvnitř kloubního pouzdra se nachází synoviální tekutina, která snižuje tření při pohybu kloubu.

Mezi nejčastěji poraněné struktury patří menisky, vazy a kloubní chrupavka. 

Příčiny bolesti kolem můžeme rozdělit do tří základních kategorií:

• zranění kolene,
• opotřebení kolene
• nemoci kloubů a kostí

Nyní se na všechny postupně podíváme:

Zranění kolene

Mezi obvyklé příčiny bolesti kolene patří jeho zranění. K jeho poranění může dojít při rychlé změně pohybu, při různých nehodách, ale i při špatném došlápnutí. Při zranění kolene, může docházet k nahromadění tekutiny v kloubním pouzdře, která může obsahovat i krev. Nahromaděná tekutina se projevuje otokem. Typická je také bolest kolene při pokrčení, bolest kolene při došlápnutí nebo při pohybu kloubu do strany.

Mezi nejčastější zranění kolene patří poranění menisků. Menisky jsou poloměsíčité chrupavky, které tlumí nárazy a udržují kolenní kloub ve stabilní poloze. Potíže s menisky se bývají spojené s bolestí kolene při kleknutí nebo s bolestí kolene při dotyku. Často se setkáváme s jejich poraněním při lyžování, kde dochází k rychlé rotaci nadkolenní části a přitom spodní část zůstává na místě. Mnohdy při poranění menisků dojde také k poranění kolenních vazů. Vazy jsou elastickou tkání, která propojuje kosti a zajišťuje stabilitu kloubu. V kolenním spojení se nachází čtyři hlavní vazy. Přední a zadní křížový vaz brzdí rotaci a řídí zpětný pohyb holenní kosti. Vnitřní a vnější postranní vaz pak udržuje stabilitu vnitřnímu a vnějšímu koleni. Poranění vazů bývá nejčastěji spojeno s fyzickou aktivitou, ale také s traumatem při autonehodě. Přední křížový vaz bývá nejčastěji poraněn při basketbalu, fotbalu nebo lyžování. Nezřídka dochází k natažení nebo dokonce přetržení tohoto spojení. Varovným signálem při poranění vazů bývá bolest lokalizovaná v části kolene, podle toho o jaký vaz se jedná. Může se vyskytnou bolest kolene zezadu v ohybu, která je spojená zpravidla s měkkými tkáněmi, i v předních úponech, kde se hůře rozlišuje od potíží se samotným kloubem. Během zranění je typické hlasité prasknutí s následným otokem a neschopností ohnutí kolene.

Druhou nejčastější příčinou poranění bývá neúměrná zátěž při sportu, např. dřepování s těžkou váhou. Bolest je lokalizována na straně nebo v centru kolene. Charakteristické je lupnutí a pocit bloknutí kolene s následným otokem a ostrou bolestí. Koleno nelze zcela ohnout, bolest se zhoršuje v podřepu a při rotaci. 

Také se můžeme setkat s chondromalácii čéšky, což bývá také označováno jako syndrom běžeckého kolene. Příčinou tohoto poranění bývá výrazné zatěžování stehenních svalů. Čéška funguje jako tlumič nárazů, při jejím zatěžování a poškození dochází k tření o zbytek kloubu, což vyvolává nepříjemnou bolest v oblasti pod čéškou. Mezi nejčastější příčiny patří špatná sportovní technika, přetěžování, ale také vrozené vývojové vady. Na rozdíl od poranění menisků a vazů se toto poranění vyvíjí postupně a je typické pro děti a osoby mladší 35 let. Bolest je pak lokalizována v okolí čéšky, otok nebývá, při pohybu může být znatelné tření a vrzání.

Mezi další zranění kolene se řadí skokanské koleno, Osgood-Schlatterova choroba, Syndrom iliotibiálního traktu a Bakerova cysta. Bolesti zadního kolene bývají rozmanité a můžou mít více důvodů. 

U všech degenerativních onemocnění a bolestí kolene z opotřebování již neexistuje léčba, která by vrátila kloub do původního stavu. Lze však zmírňovat projevy nebo snížit rychlost dalšího poškozování. Tato skupina potíží se může projevovat bolestí kolene v noci po dlouhém ležení nebo bolest kolene v klidu při sezení a dlouhém stání. V takovém případě se dobře odliší od zranění, protože se zde bolest kolen v klidu zhoršuje namísto zlepšuje. Objevit se ale může i bolestí v koleni po zvýšené námaze. Často brání rozsahu pohybů a pojí se se s bolestivou ztuhlostí kolene.

Revmatoidní artritida:

Revmatoidní artritida neboli revma je autoimunitní onemocnění, které vyvolává chronický zánět kloubů. V blízkém okolí kloubního spojení dojde k zánětu a opotřebení chrupavčité kosti pod ní. V další fázi dochází k deformaci kloubu za přítomnosti bolestivých otoků. Toto onemocnění není možné úplně vyléčit pouze zpomalit jeho vývoj. 

Osteoartróza:

Osteoartróza je onemocnění degenerativního charakteru, které má za následek poškození kloubní chrupavky. Při osteoporóze dochází k řídnutí kostí. V důsledku přibývajícího věku ubývá vápník v kostní dřeni a celý pohybový aparát se stává náchylnější ke zlomeninám. Při dalším zatížení kloubu pak chrupavka ztrácí svojí tloušťku, opotřebovává se, čímž dojde k narušení její funkce. Na kloubech dochází ke vzniku výrůstků, což vede ke snížení pohyblivosti kloubů, rozvoji otoků a bolesti.
 

Zánětlivé a infekční příčiny bolesti kolene 

Reaktivní artritida je zánět kloubů, který souvisí s proděláním banálních infekčních onemocnění a je důsledkem poškození kloubů imunitním systémem. Poškození se objevuje u všech kloubů včetně kolenního. Další příčinou bolesti je revmatická horečka s kterou se setkáváme zejména po prodělané neléčené streptokokové infekci. S touto horečkou není radno si zahrávat, protože vede až k poškození srdečních chlopní. Koleno pak může být postiženo infekčními záněty jako je dna, Lymská borelióza a další. 

Bolest kolene může být způsobena Bakerovou cystou, která se nachází těsně pod kolenem a úzce souvisí s kloubním pouzdrem kolenního kloubu. 

Bolest kolenního kloubu obvykle dovedou pacienta do ortopedické ordinace. V první fázi je důležitá anamnéza na jejímž základě lékař posoudí, zda se jedná o onemocnění akutní, spojené s úrazem nebo problém chronický, který byl způsoben opotřebením kloubu. V další fází lékař provádí objektivní vyšetření, kdy zhodnotí chůzi pacienta, otok kloubu a vliv na rozsah pohybu. Ve většině případů je proveden rentgen kolene či ultrazvuk k vyloučení trombózy nebo Bakerovy cysty.

Dalšími zobrazovacími metodami jsou počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI). Pokud se nachází v koleni tekutina, pak se může provést diagnostická punkce s odesláním vzorku k dalšímu mikrobiologickému vyšetření. V případě podezření na revmatické onemocnění se provádí laboratorní testy z odběru krve, zejména pak hladina kyseliny močové, CRP, serologie na borelie atd.

Kdy jít s bolestí kolene k lékaři?

Pokud je bolest kolene nesnesitelná, omezuje vás v běžném životě nebo se objeví náhled či po úrazu doprovázeného prasknutím, neměli byste obvykle s návštěvou ordinace otálet. Varovným příznakem je také abnormální otok nebo nepřestávající potíže i po více jak 2 týdnech po úrazu.

Vzhledem k příčině bolesti kloubu existují různé způsoby léčby. V první fázi lze vyzkoušet domácí léčbu, která spočívá v ledování, obvázání a šetření kloubu při pohybu. V případě potřeby pak lze užít volně prodejné léky na bolest nebo přípravky pro lokální léčbu, které pomohou zmírnit akutní bolest. Pokud je bolest závažnější, návštěvě lékaře se nevyhnete. V dalším kroku konzervativní léčby jsou pak vhodné rehabilitace. Zkušený fyzioterapeut poradí, jak kolenní klouby posilovat, protahovat a zpevňovat. 

Při úrazu kolene, zejména menisků nebo vazů se provádí artroskopie. Jedná se o moderní, jednoduchý zákrok, při kterém si lékař přímo prohlédne poranění kolene. Nedílnou součástí artroskopie je využití optiky. Díky tomu je možné provést vyšetření a pak i ošetření miniaturními chirurgickými nástroji. Artroskop je tenká kovová trubička, která přenáší obraz na monitor na druhém konci, kde lékař pozoruje s pacientem kloubní struktury. U jednodušších zákroků je nutné nohu šetřit po dobu 1 až 2 týdnů, po těžších operacích, kde hrozí nestabilita v koleni, je nutné nosit ortézu na koleno.

Ve vážnějších případech je pak nutná totální endoprotéza kolene (TEP). Při této operaci dochází k nahrazení poškozeného kloubu implantátem. Kloubní náhrada je tvořena slitinou kovů, která je fixována cementem. Implantát vydrží 15 let při normální zátěži. Nedílnou součásti pooperačního stavu je rehabilitace, která je velmi důležitá. Pacient je dále přesunut na rehabilitační oddělení, kde trénuje pohyby kolenního kloubu a procvičuje chůzi.

Jako alternativní způsob léčby se provádí akupunktura, která spočívá ve vpichování kovových jehel do tzv. akupunkturních bodů. Dalšími využívanými metodami pro úlevu od bolesti jsou masáže a tejpování. 

Nejdůležitějším bodem pro nerozvinutí bolesti v koleni je prevence. Způsoby, jak předejít bolesti kolen a pro snížení rizika onemocnění kolenního kloubu je dobré udržovat: 

• zdravou tělesnou hmotnost – přetížení kloubů je nejčastější příčinou bolesti kolene,
• přirozený pohyb a cvičení – prospěšné je udržovat svaly pevné okolo kolenního kloubu, vybírat si vhodné sporty, kde nedochází k přílišnému zatížení kolene,
• kloubní výživu – přípravky na klouby by měly být samozřejmostí hlavně u vrcholových sportovců, které klouby pravidelně zatěžují. Obsažené látky zvyšují odolnost chrupavek a udržují klouby pružné a pohyblivé. Základním stavebním prvkem všech pojivových a vazivových tkání je kolagen. Tato živočišná bílkovina se s přibývajícím věkem ztrácí a je třeba ji doplňovat pro správnou funkci kloubů, kostí a svalů,
• pitný režim – nejen kolagen je rozpustný ve vodě, ale také kyseliny hyaluronová potřebuje pro své fungování dostatek vody v těle, proto je nezbytně nutné dodržovat správný pitný režim.

Vhodnou alternativou může být také pořízení ortopedických vložek. Nejčastěji se s nimi setkáme u vrozených dispozic, kde došlo k tvarové změně chodidel. Vhodné jsou ale také u každého člověka pro zvýšení pohodlí a úlevy. Jejich hlavní předností je, že rozkládají tlak na větší plochu chodidla, tím odlehčují přetíženým místům a vyrovnávají postavení kotníků. Správná poloha chodidel je důležitá pro správné držení celého těla. Vložky poskytují úlevu nejen chodidlům, ale také kolenům, kyčlím a zádům.
 

Při akutní bolesti dále pomohou ortézy a bandáže. Slouží také jako preventivní ochrana při urychlení regenerace po úrazu jako fixace. Ortéza je také ideální ochrana při kontaktních sportech, kde je zvýšené riziko poranění. 

Kolenní kloub je největším kloubním spojením v lidském těle. Není tedy divu, že jeho zranění patří mezi nejčastější problémy, s kterými pacienti navštěvují ortopedické ordinace. Kolenní kloub je využíván prakticky při jakémkoliv pohybu, a proto se jedná o velmi namáhanou část těla. Bolesti nás mohou postihnout v jakémkoliv věku, častěji se s nimi však setkáváme ve stáří, kdy dochází k opotřebení pohybového aparátu. Mezi nejčastější zranění kolene patří poranění menisků. Poranění vazů bývá nejčastěji spojeno s fyzickou aktivitou, ale také s traumatem při autonehodě. 
 

Bolest kolenního kloubu obvykle dovedou pacienta do ortopedické ordinace. V první fázi je důležitá anamnéza na jejímž základě lékař posoudí, zda se jedná o onemocnění akutní spojené s úrazem nebo problém chronický, který byl způsoben opotřebením kloubu. Ve většině případů je proveden rentgen kolene či ultrazvuk k vyloučení trombózy nebo Bakerovy cysty. Vzhledem k příčině bolesti kloubu existují různé způsoby léčby. V první fázi lze vyzkoušet domácí léčbu, která spočívá v ledování, obvázání a šetření kloubu při pohybu. V případě potřeby pak lze užít volně prodejné léky na bolest nebo přípravky pro lokální léčbu, které pomohou zmírnit akutní bolest. Pokud je bolest závažnější, návštěvě lékaře se nevyhnete. Při úrazu kolene, zejména menisků nebo vazů se provádí artroskopie. Nejdůležitějším bodem pro nerozvinutí bolesti v koleni je prevence. 
 

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy (své, či u svých dětí) se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.