Infekční mononukleóza: příznaky, diagnóza a léčba

Nenápadná, většinou přehlížená, ale hlavně zákeřná nemoc – to je mononukleóza. Často přezdívaná líbací nemoc, studentská nemoc (nebo také starším označením žlázová horečka) představuje herpetické virové onemocnění způsobené virem Epstein-Barrové (EBV), přičemž může v případě těžšího průběhu dojít i k takzvané bakteriální superinfekci. Může tak mnohdy mít velkou podobnost s angínou či jinými nemocemi, díky čemuž ji lze ve většině případů nechtěně zaměnit.

Věděli jste, že...?

Ze své podstaty, odkud získala i své lidové označení, se statisticky nejčastěji vyskytuje mezi puberťáky a mladistvými ve věkovém rozmezí zhruba 15–25 let. Nákaza však není limitovaná na konkrétní věkovou skupinu – onemocnět jí mohou například i malé děti.

Příznaky a projevy mononukleózy

Líbací nemoc se jí tedy nepřezdívá pro nic za nic. V drtivé většině se totiž přenáší slinami, dost často tedy intimním či úzkým kontaktem, nicméně existují také případy, kdy k přenosu došlo i krevní transfúzí. Nemoc může přenášet nemocný jedinec nebo tzv. přenašeč, zdravý nosič viru, jelikož virus zůstává v organismu po celý život a může dojít k jeho reaktivaci. Její snadná zaměnitelnost je totiž zrádná v tom, že ve velké míře sdílí příznaky především se streptokokovou angínou. V praxi se tak jedná především o četné bolesti břicha nebo hlavy, svalové bolesti, bolesti v krku, výraznou únavu a horečky s nadměrným pocením. U dětí horečka může růst až ke 40 stupňům.

 

Již v samotném průběhu většinou také nastupuje zvětšení lymfatických uzlin, jater i sleziny. Přidat se však mohou i různé vyrážky, otoky víček, krátkodobé zežloutnutí kůže či ucpané dýchací cesty. Onemocnění ustupuje do 2–4 týdnů, ale celková únava a slabost může přetrvávat i několik měsíců. Inkubační doba mononukleózy je 4 dny až 4 týdny po nákaze – ojediněle však může být i zcela bezpříznaková, a to především u dětí. 

 

Pokud však výše zmíněné příznaky vykazujete, nebo máte na mononukleózu podezření i u svých dětí, neprodleně navštivte svého lékaře.

Pilulka odborník Bc. Marie Siatka říká:

„Infekční mononukleóza je u nás poměrně častým onemocněním. Někdy se může objevit bezpříznakově a odhalí se až v budoucnosti z krevních testů. V mnoha případech se zaměňuje se streptokokovou infekcí, ale neodpovídá na antibiotickou léčbu. Infekční mononukleóze se přezdívá nemoc z líbání, je to z důvodu nejčastějšího přenosu slinami. To ovšem nemusí znamenat jen z líbání, ale může se přenášet po sdílení jídla, jedné flašky na pití či kouření z jedné cigarety. Jedná se o závažné onemocnění a je důležitá jeho důkladná léčba s následným odpočinkem.“

Diagnostika a léčba

V případě výše zmíněných příznaků je vždy dobré vyhledat lékaře, ať už se skutečně jedná o mononukleózu nebo o angínu. Ten by vám po důkladném rozhovoru poskytnout relevantní informace. V případě, že podezření na mononukleózu bude zjevné i ze strany lékaře, nastává finální diagnostika a potvrzení prostřednictvím jaterních testů, výtěru z krku a odběru krve. Pokud testy mononukleózu skutečně potvrdí, lékař většinou doporučí klidový režim, pravidelnou konzumaci vitamínů, kterou v závislosti na rozsahu symptomů mohou doprovázet antipyretika ke snížení horečky, případně obklady na krk.

 

V rozsáhlejších případech také ale může přistoupit ke kortikoidům, jestliže se dostaví výrazné obtíže oteklým krkem – přesněji s polykáním či dýcháním. Ve hře jsou výjimečně i antibiotika, pokud se jedná o bakteriální superinfekci, přestože se běžně při léčbě mononukleózy kvůli jejímu virovému původu normálně nepoužívají. Obecně se délka úplné léčby odhaduje v rozmezí několika měsíců – v některých případech může trvat až půl roku.

Mononukleóza a její rizika

Za předpokladu, kdy má onemocnění rozsáhlejší charakter a příznaky neustupují ani přes předepsanou léčbu, může dojít také k hospitaliza­ci. Nejčastěj­ší komplikací je obstrukce dýchacích cest, mohou být i komplikace hematologické, neurologické a ruptura sleziny.


Přestože se mononukleóza na první pohled nemusí jevit jako závažné onemocnění, není radno ji podceňovat. Při zanedbané či „vychozené” léčbě je velkým rizikem přechod k jiným, závratnějším zdravotním komplikacím či infekcím – celkovému zeslabení imunitního systému či výrazným problémům se slezinou, která se, spolu s játry, ocitá tváří v tvář s mononukleózou v první linii. Lékaři, spolu s předepsanou léčbou, většinou proto mohou doporučit takzvanou jaterní dietu.

Jaterní dieta

K tomuto kroku se přistupuje převážně za účelem zefektivnit proces celé léčby, aby se tělo lépe a rychleji zregenerovalo. Jedná se ve velké míře o omezení či celkové vynechání potravin, které mohou játra obecně nad svůj rámec zaměstnávat – tedy tučná a smažená strava, aromatické omáčky (kečupy, hořčice aj.), uzeniny či konzervované potraviny. V této souvislosti je však nejzásadnější věcí kompletní absence alkoholu, minimálně na půl roku. 

 

Pomyslnou alfou a omegou je dostatečná hydratace – obecně se doporučuje alespoň příjem 2 l tekutin denně. Benefitní účinky v tomto ohledu mají především čaje k podpoře jater či proložení stravy vitamíny z řady C a B-komplexu. U dětí v tomto ohledu sáhněte po příslušných variantách, případně jejich užití s lékařem zkonzultujte. Pokud však chcete dát spíše na rady našich babiček, můžete také sáhnout po česneku či například ostropestřci. Vhodnou alternativou jsou i různorodé doplňky stravy, které tyto extrakty obsahují.

 

Závěr

Mononukleóza je bohužel jedním z těch onemocnění s nálepkou druhořadosti a snadné zaměnitelnosti s „běžnými virózami” a jejich tendencí to zkrátka, lidově řečeno, vyležet. Vzhledem k povaze celé nemoci a komplikacím, které ji mohou provázet, je proto vhodné zapomenout na samoléčbu. Pokud máte jakékoli podezření na mononukleózu jak u sebe, tak u vašich dětí, přistupte k co nejdřívější k návštěvě svého lékaře – ta je totiž tím nejzákladnějším kamenem k úspěšné léčbě.

 

Tento článek berte pouze jako informativní. V žádném případě neslouží jako plnohodnotná náhrada lékařské či lékárnické konzultace.

Autor článku

Bc. Marie Siatka

Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.

Všechny články od autora

Zeptejte se lékárníka

Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.